Z Kozlovic na Pustevny

06.04.2019

V přírodě se probouzí jaro a je fajn zase vyrazit na celodenní výlet do kraje. Má být krásný slunečný a teplý den, škoda sedět v neděli doma nebo strávit dopoledne vařením oběda. Mám ráda, když se věci dějí jinak.

Raději věnuji sobotní večer přípravám, abych mohla brzy ráno vyrazit a mít na celý den vše sebou v batohu. Fotovýbava už se stala pravidelným společníkem a když chci mít klid bez lidí, je to nejlepší parťák. Ono takový den bez společnosti lidí je taky moc fajn. Člověk pročistí hlavu a prostě jen tak je. 

Ráno, ještě za šera, nasedám na autobus, který mě doveze do Kozlovic. Je to ideální spoj v tuto dobu, jen chvíli jdu za vesnici a vychází slunce. Co víc si přát. Klid, první paprsky slunce, zpěv ptáků a příroda, co se začíná zelenat.

Musím se přiznat, že tuto oblast vůbec nemám prochozenou. Je to pro mě naprosto "španělská vesnice". No, je třeba to napravit. Cesta z Kozlovic do Kunčic je pohodová, příjemně výhledová, sem tam les, rybník, téměř rovinka. I na kole by to bylo moc fajn. Z Kunčic to pak vezmu kolem Maraláku směr Pustevny, kde to konečně trochu stoupá. Nějak jsem si v zimě zvykla chodit do kopců a stalo se to tak nějak standardem. Bez kopců to chození už nějak není ono. A na této trase je to obzvlášť příjemné, protože se jde téměř celou cestu kolem potoku Bystrá, s krásnými vodopády. 

Jó, abych nezapomněla, v Kunčicích byla neuvěřitelná petrklíčová louka. A tak jsem si vzpomněla na Ivu, jak mi minulý týden říkala, že na Rakovnicku nerostou vůbec petrklíče. No a tak jsem ji nějaké natrhala. Iva mě už léta zásobuje výborným medem z křivoklátských lesů a luk, od Bránova, z kraje Oty Pavla.

Na Pustevnách jdu poprvé kolem stezky v oblacích Valaška. No, je to ve zdejším kraji dost kontroverzní stavba, ale co už, prostě tam je. 

A co dál? Chtěla jsem jet domů už busem, ale jede až za dvě hodiny. Jak s tím naložit? To jsem rychleji dolů na Prostřední Bečvě a tak jdu zase dál. Dlouho jsem nešla přes Skalíkovu louku. Zde se teda opravdu podepsal zub čas. Myslím, že je to škoda, protože to tu kdysi fakt žilo. Když si vzpomenu na své dětství, často jsme se sem zastavovali při pěších i běžkařských výletech.

Myslím, že mám jasno, co letos budu dělat. Ráda bych prozkoumala další trasy, hlavně ty méně známé a doplnila své mezery v poznání zdejšího kraje.

Jsem prostě tulák po kopcích :-)


Tahle trasa měla cca 22km a i s focením trvala kolem 7 hodin.