Trojměstí  (8.-12.5.2019)

15.05.2019

Trojměstí (Gdaňsk - Gdyně - Sopoty), to jsou tři města, které se nachází v Gdaňském zálivu v severním Polsku, na břehu Baltského moře. A protože jsem tam nikdy nebyla, chtěla jsem se k Baltu podívat. Už ani nevím kde to bylo, ale někde jsem zaslechla, že se tam dobře cestuje vlakem. Koukla jsem tedy do Idosu a ten psal, že stačí dojet jen do Hranic na Moravě a pak už jede přímý vlak až do Gdyně. No to je naprosto ideální! Pohoda ve vlaku, poslouchání audioknih a muziky, to mě baví! Objednávám tedy včasné jízdenky, které stojí výrazně méně než klasické jízdné, podívám se po nějakém ubytování a druhý týden v květnu, o státním svátku, vyrážíme.

Cesta do Gdyně byla jako po másle. Od ranního přesunu do Hranic až k moři. K večeru jsme dorazili do města, odložili věci v bytě a šli se podívat do přístavu. Slunce zapadalo, poslechli jsme si první šumění moře a racky.

Ráno vyrážíme prozkoumat Gdyni. Je to velký námořní přístav a ve výsledku je to takové obyčejné město. Zvolila jsem ho pro zázemí hlavně z důvodu, že tam není takový turistický ruch a k moři i na nádraží je to od ubytování dobře dostupné. Tak nějak jsme se tu cítili příjemně a skoro jako doma. Jdeme se podívat na Kamennou horu, kde dokonce jede i lanovka. No, vozit se 40 výškových metrů a 96 na vzdálenost mi přijde trochu zhýralost, tak jdeme pěšky příjemným parkem. Dolů jsme ale neodolali a svezli se. Bylo to zadarmo :-)

Projdeme kolem pobřeží kde co, jukneme na torpédoborec i další lodě. Některé slouží jako muzeum a jde si je tedy prohlédnout i uvnitř. Zdá se ale, že nejvíce atraktivní je tu plavba na Černé Perle. Na té je stále plno lidí. Asi jsou Piráti z Karibiku oblíbený film :-)

Dnes je dost větrný den a tak jdeme prozkoumat místní Akvárium. Čtyři patra mořské fauny i flory rozhodně stojí za to. Něco jsme obešli i 2x.

Večer věnujeme návštěvě Blues Clubu. Protože jsou ty telefony v dnešní době tak chytré, tak na mě tento klub nějak náhodou vykoukl. A k tomu nabídl koncert Marta Szefke Trio. Hm, nic nám to neříká, nějaké blues, prostě to zkusíme. Na místě se nám moc líbí, klub opravdu příjemný, útulný a dýchá z něho dobrá atmosféra. Lístky stojí jak v místních klubech, takže v pohodě. A jaký byl koncert? Naprosto skvělý! Když nic neočekáváš, tak to většinou fakt stojí za to. Byli jsme nadšeni a odcházeli nabiti úžasnou energií výborných muzikantů. Po cestě do bytu jsme ještě potkali hezké místo s vodotrysky, chvilku jsme pobyli a šli spát.

Ráno vyrážíme prozkoumat Sopoty. Nějakou přípravu jsem dělala doma, jinak se snažím vždy večer nastudovat plán na další den. No a v mapě jsem objevila, že je v Sopotech Lysa Góra. No, nejdi tam :-) To je prostě povinnost! Sice z výškových metrů žádná velká turistika nekouká, ale i 110 metrů je dobrých :-) Procházíme městem kolem krásné požární zbrojnice a postupně vcházíme do zeleně. To já můžu. Dokonce je po cestě menší jezírko a les je plný konvalinek. Fakt pěkný lesík. Lysa Góra zato nic moc. Výhledy bídné, ale jsme tu. U nás je to lepší :-)

Sopoty jsou vyhlášeným lázeňským centrem. Je třeba se tedy připravit na turisty. Ale jo, jde to. Jen se tu platí i za vstup na molo, ale je to pár drobných, to dáme. Molo je hezké a je to prý nejdelší molo v Evropě. Tady si asi nejvíc užíváme mořské pobřeží, je příjemný teplý a slunečný den a jít na boso v písku je moc fajn.

V sobotu ráno, než vyrazíme do Gdaňska, jdeme obhlédnout místní velkou tržnici v Gdyni. To mě moc baví. Takhle nějak bych si představovala nákupy. Nakupování není zrovna mé hobby, ale tady si to užívám. Obrovský výběr ovoce, zeleniny, vajíčka, ryby, napadá mě toho tolik, co dobrého uvařit. Vaření z čestvých surovin mě baví. No, my tu ale vyvařovat nepřijeli, sice si jídlo vždy nějaké uděláme, ale dnes kupujeme hlavně ovoce, zeleninu a pečivo na nedělní cestu domů. Pak už jdeme na nádraží a místní městskou dopravou označenou SKM jedeme do Gdaňska. 

Na internetu se píše, že Gdaňsk je historická perla polského severu. Také se tam píše, že Gdaňsk má bohatou historii, lze ho považovat za kolébku polské svobody a kromě krásného centra má město i velký námořní přístav.

Město je to opravdu krásné, historické. V ulicích potkáváme průvod ke květnovému osvobození. Tím, že nejsem zrovna velkoměstský typ, tak musím říct, že je tu opravdu hodně turistů a připomíná mi to tak trochu Prahu. Ale to tak bývá. Ono v Rožnově to někdy není lepší, když se tu dějí nějaké zajímavé akce. Buďme za to rádi, to je prostě turismus a města/místa z toho žijí.

Když jsme odcházeli ve čtvrtek z bluesového koncertu, program na sobotu hlásil AC/DC. Šlo vidět, že to Maxe zaujalo. Můj styl muziky to zrovna není (na můj vkus trochu divočina) a tak to nechávám otevřené. Prostě buď na to dojde nebo ne, ani se  o tom nějak nebavíme. Nakonec jsem ale večer vyměkla a i při únavě z celého dne ještě vyrážíme. V peněžence zbyly ještě nějaké zloté a než to vézt domů, vkládáme poslední peníze do koncertu. Vzali jsme i Toma a jak se zdálo, ten si koncert nakonec nejvíc užil.

Ještě neodoláme poslední návštěvě u mořského pobřeží, uděláme poslední fotky a jdeme spát.

Ráno nás čeká cesta na nádraží a návrat domů. Bylo to moc fajn.

Při návratu do Rožnova po pěti dnech Max řekl: "Mám pocit, jak bych byl pryč 5 týdnů".

A co dodat na závěr? Jestli bych se k Baltu někdy vrátila, líbilo by se mi projet pobřeží na kolech. To zase bude mít jiné kouzlo.