Svítání na Radhošti

18.08.2017

Je pátek, po práci. Zvoní telefon. V něm se ozve: "Nepůjdeme přespat na Radhošť?", ptá se Jarda. Říkám: "Proč ne", batoh mám sbalený rychle a za necelou hodinu vyrážíme.

Nahoru jdeme pěšky z Rožnova, s plnou polní. Stíháme v hospodě před zavíračkou jedno pivko a pak se jdeme podívat, kde by se dalo přespat. Celkem fučí, takže si hledáme nějaké klidnější zázemí mezi stromy.

Hvězdy vychází, Jarda vytahuje stativ a nastavuje dlouhý čas na pohyb hvězd. Tohle ještě neumím, tak jen pozoruji, učím se. Nakonec z toho vznikl krásný snímek.

Pak se schováme do spacáku a posloucháme silný vítr, který se nad námi honí. My jsme ale v závětří a usínáme.

Ráno nás čeká krásný východ slunce, následné mraky, kamarád z fotoklubu, co si po ránu taky vyšlápl na kopec. Spokojeni a plní dojmů se vracíme domů.

K těmto snímkům se vracím po roce a půl, někdy je dobré se i vrátit zpět a udělat rekapitulaci. Člověk někdy najde krásu i tam, kde ji před tím neviděl.