Paní Zima čaruje ...

30.11.2018

Ať někdo chce, či nechce, každý rok přichází. Je to prostě tak. Každé roční období má něco do sebe a zima je také krásná. Když vyrůstáte na horách, berete ji jako přirozenou součást sebe. Když Vás rodiče vedou k zimním sportům a radovánkám, máte téměř jistotu, že zimu budete milovat!

Já se na ni vždycky moc těším, první vločky a mrazíky, jinovatka na stromech, je to radost pohledět. Těmto kouzlům nejde snad ani odolat ... a tak za ní do kopců vyrážím, jak jen to jde.

Stačí se podívat na předpověď počasí, no, nejslunnější den v tomto týdnu byl čtvrtek, ale to se chodí do práce, že? Ale touha je silnější a tak překoná mé ranní polehávání a najednou se mi chce i brzy ráno vstávat. Autobus jede v 5:30

Na cestu mi krásně svítí měsíc, čelovka zůstává v kapse. Na rozhledně jsem ještě před svítáním. Nejsem tu první, na východ slunce si přivstali i jiní. Podobně spřízněné duše prostě potkáš na těch správných místech.

Dám si trochu čaje z termosky, vytáhnu foťák a občas něco vyfotím. Mé prsty toho v zimě moc nevydrží, rychle křehnou. Schovávám je jak jen to jde, chvilku fotím, chvilku jen tak pozoruji, jak slunce probouzí krajinu, ale pak už musím běžet, ale opravdu běžet ... no jo, konec snění, vlastně musím do práce :-) A taky je mi děsná zima!

No není to krásný začátek dne? Tohle prostě stojí za to!