Mikuláš na dědině

08.12.2018

Stejně jako jiné roky se pracovníci muzea promění v hospodyně a hospodáře, pana učitele, řemeslníky, Mikuláše, čerty a Lucky. A návštěvníci se s nimi vydají na vánoční cestu v minulém století. 

Na stránkách muzea píšou: "Vánoce jsou snad nejhezčími svátky roku, konečně je čas na chvíli se zastavit, sejít se a popovídat s přáteli a blízkými. Proto přípravě Vánoc každoročně věnujeme náležitou péči - oprášíme vzpomínky i znalosti, vracíme se ke starým zvykům a obyčejům, zalistujeme sbírkou receptů, abychom opět vybrali osvědčené a nezaměnitelné vánoční pečivo. Čím jsme starší, tím více vzpomínáme na modravé závěje sněhu, na zasypané venkovské chalupy, na světýlka luceren i na radost v očích všech dobrých lidí, které jsme potkali.

Vánoční období tvoří ústřední část zimního zvykosloví a začátek církevního liturgického roku. Nahromadění zvyků, obřadů i magických příležitostí tvoří vrstvy, v nichž se těžko určuje stáří jednotlivých jevů. Jisté je, že převládá motivace křesťanská, oslavuje se den narození Krista. V lidovém prostředí se hojněji vyskytují relikty, související s kultem předků či slunce. Magické praktiky měly sloužit k zajištění hospodářského zdaru, ochránit dům i obyvatele před ohněm, nemocemi a zamezit vlivu zlých sil. Celým životem pronikala úcta ke zdrojům obživy, k půdě i k hospodářským zvířatům. Štědrý den platil za den pracovní, ale s řadou tradičních omezení. Největším svátkem Vánoc byl Boží hod, svátek Narození Páně. Ten den se nepracovalo, lidé nechodili ani po návštěvách. Na svátek Svatého Štěpána se uklízel štědrovečerní stůl a po dědinách se rozběhli koledníci. Samotné vánoční období pak končí svátkem Tří králů."