Lysá hora v únoru

28.02.2019

Dnešní ranní výšlap na Lysou byl spíše kondiční. A musím říct, že se šlo velmi pohodově. 

Pravidelné chození do kopců a po kopcích se mi začíná v dobrém vracet. I když tomu nevěnuji žádné velké úsilí, chodím po horách na pohodu, courám se s foťákem, jde to tak nějak všechno zlehka. Možná je to i tím, že si hlídám zdraví, nedivočím a celou zimou se mi tak nějak podařilo projít bez nemoci. Člověk si vyčistí na horách hlavu, rozhlídne se po okolí, občas potká nějakou tu lesní zvěř. Jsou to moc příjemné pocity, které doma prostě nezažijete.
Jsem ráda, že už nedělám ty chyby co poslední roky. Jak se říká, z chyb by se měl člověk poučit a myslím, že se mi to daří.
Třeba loňský výšlap na Lysou, ten se mi fakt nepovedl. Pár školáckých chyb, ale i ty jsou někdy potřeba, aby se člověk posunul dál. Jsem ráda, že jsem na tohle vnímavá. Dokonce jsem se dnes i po lese rozhlížela, kde byl ten úsek, který jsem si loni sjela z velké části po zadku. To se jen tak nezapomene :-)  Naštěstí se nic tak hrozného nestalo. Asi při mně stojí anděl strážný. Teď už přistupuji k více věcem a situacím s větší pokorou. 

Dnes snímky tedy jen dokumentační. Na focení by člověk měl do hor vyrážet dřív.
Ale jít občas s partou lidí také není špatné. Bylo to fajn, tak zase někdy příště. 

Jsem zvědavá, jestli se nám podaří s Luckou realizovat nápad, který po cestě vznikl, že si dáme společně Lysou jednou do měsíce.
A protože jsem se lednového výstupu neúčastnila, mám tedy o jeden výšlap skluz, což určitě ale doženu.