Jak na Nový rok, tak po celý rok

01.01.2019

... aspoň se to tak říká.

Včerejší Silvestrovský den byl na Pustevnách tak trochu lidský masakr. Ale nezalekli jsme se a z centra dění rychle utekli do lesů, kde téměř nikdo nebyl. Na závodních tratích bylo jen pár lidí a trasa na chatu Mír už byla naprosto liduprázdná. Běžky jsme si v luxusním prašanu opravdu užili. Bylo to krásné zakončení roku 2018.

Na dnešek jsme nechali večerní výpravu na Radhošť. Po cestě nám to trochu připomínalo divadelní hru "Dobytí severního pólu". I jsme si vzpomněli na pár hlášek, hlavně o trudomyslnosti :-)

Vítr byl opravdu silný, mlha, že by se dala krájet. Max po cestě k Radhošti prohlásil, že vůbec nic nevidí a cestou dolů z Radhoště, někde v lese, jestli vůbec víme, kam jdeme :-) Tak jsem se ho ptala, jestli mi věří, říkal že jo. Tak to je dobře.

No, já vím, nemají to se mnou lehké, ale třeba jednou budou rádi, že měli zážitky :-)

A ještě jeden postřeh, který mě dnes překvapil. Požádala jsem Toma, ať připraví čelovky. Vytáhl si na to elektronický měřič a přeměřil kapacitu všech baterek a dal tam to nejlepší, co jsme doma zrovna měli. Někdy si člověk neuvědomuje, jaký má doma poklad.