Beskydská dvojdenka s Ivou

13.10.2019

Máme za sebou krásný slunečný a teplý podzimní víkend. Ten víkend byl o to hezčí, že byl s někým, kdo jde na té mé životní cestě už delší dobu se mnou a jsem za to ráda.

S Ivou jsme si naplánovaly trasu na dva dny, tak, ať se užijeme, nesedíme doma a vyvětráme hlavu. A na kopcích je to nejlepší. Šly jsme od Šance na Lysou, z Lysé na Gruň, tam jsme přespaly a šly dál přes Doroťanku na Bílou. Užily jsme si krásných výhledů na všechny strany, včetně Malé Fatry a Nízkých Tater.

Dalo by se o tom hodně rozepsat, zážitků od začátku bylo dostatečně, cestovní chyby nehledě. Ale to tak prostě je, to k životu a cestování patří. Už se tolik nebojím dělat chyby, snažím se hledat rychlá řešení a improvizovat. Iva je také holka do nepohody, takže jsme si krásně po cestě pokecaly (tak, jak to se spřízněnou duší chodí) a bylo to celé moc fajn. Tak zase někdy na viděnou ...

A protože jsme na té cestě musely dost švihat a na žádné lelkování a velké focení čas nebyl, tak jen pár dokumentačních snímků pro vzpomínku. 40km rozhodně nebylo zadarmo, profil byl solidní a i když je Iva z křivoklátských lesů, kde takové kopce nemají, byla dobrým parťákem.


Při psaní toho reportu z výletu mě napadá text jedné písně od Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře: " Neopouštěj staré známé pro nové ..."